Jarní putování po varhanách Nepomucka

L.P. 2011 jsme vyrazili na jubilejní 5. jarní výlet, tentokráte s cílem expedice v Nepomuku. Sešli jsme se po noci kostelů, v sobotu ráno. Posádky vozů nasbíraly dychtivé účastníky a vyrazili jsme na cestu. Naše první zastávka byla v Kytíně.

V centru Kytína stojí sympatický kostelík, podobný těm z Ladových obrázků. Zkušený varhaník z venkovního pohledu na loď tipuje menší jednomanuál s pedálem, ale chyba lávky! Na kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie stojí dispozičně ambiciózní rokokový nástroj. V roce 1840 zde postavil varhanář Josef Gartner z Tachova dvoumanuálové varhany s 15 rejstříky. Ty byly nedávno (2001-2002) restaurovány varhanářem Šlajchem a jsou ve velmi dobré kondici. Varhany jsou postaveny ve výtvarně neotřelé skříni, manuály jsou chromatické, pedál má krátkou oktávu. Zvuk můžete posoudit sami v ukázce.

Hodinu cesty autem od Kytína stojí Nezvěstice. Kostel Všech Svatých je krásná gotická stavba, na jejímž kůru nalézáme na první pohled nenápadný nástroj. Pozitiv postavil pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr v roce 1894, je to jeho nejmenší nástroj a počítá se mezi nejlépe dochované (v této velikosti). Disponuje čtyřmi manuálovými rejstříky, které vynikaji příjemnou romantickou intonací. Registry mají po Petrovsku zajímavé barvy, jediná změna v dispozici je nepůvodní registr stopové délky 2´. Poslechněte si je.

Kostel svatého Vojtěcha ve Šťáhlavech stojí v areálu zámeckého parku. Je to na první pohled vyjímečná stavba, která mistrně pracuje s perspektivou, škoda jen frekventované silnice těsně před průčelím. Chvíli se kocháme výmalbou kopule, pak ale stoupáme po úzkých schodech o patro výše. V zábradlí kůru je nástroj z roku 1860 postavený varhanáři Guthy z Čisté. V dispozici jednomanuálových varhan nalezneme kromě principálové pyramidy i subtilní jazýčkový registr Harmonika 8´. Pedálové vzdušnice a píšťaly jsou ukryty pod podlahou kůru, duní to velice pěkně. V roce 1998 restaurovala nástroj fa Ponča varhany (Krnov). Takhle hrají. Před kazatelnou je menší harmonium, které jsme rovněž prohnali.

Starý Plzenec je město, které v minulosti dalo světu Plzeň a dnes se tu rodí Bohemia Sekt. Pohled do historie města je tak obsáhlý, že i stručný výtah by připomínal telefonní seznam. Projeli jsme kolem gotického kostela na náměstí s podobným nástrojem jako mají Šťáhlavách a zamířili na Malou stranu do děkanského kostela Narození Panny Marie. Na vysokém kůru v druhém patře stojí bohatě řezbářsky zdobená varhanní skřiň z roku 1710, kterou postavil Abraham nebo Wenzel Starck z Lokte. V roce 1910 nástroj ustoupil romatickému cítění, varhanář Em. Š. Petr zde postavil do původní skříně svůj opus 210 se dvěma manuály a 14 rejstříky. V roce 2008 vestavěl varhanář Vladimír Šlajch z Borovan nový mechanickozásuvkový nástroj. Je zamýšlen jako 2 manuálový se 13 rejstříky, v tuto chvíli je kvůli nedostatku financí vybudován pouze 1. manuál. Na varhanách je vidět krásné truhlářské řemeslo, skříň je pečlivě zrestaurovaná, stroj v ní je vestavěn precizně, kombinace obého oku lahodí. Škoda jen hlučnější traktury a neobvykle silného tutti. K poslechu zde.

Za dalším nástrojem jsme jeli až do Přeštic. Přeštický chrám je výraznou dominantou nejen města, ale i okolí. Velkolepá budova je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Na kůru se ztrácí nástroj od Ferdinanda Gutha z Čisté, postavený v letech 1838-9. Vzdušnice jsou mechanická zásuvka, na 2 manuálech tu stojí 16 rejstříků. V roce 1917 nástroj částečně romantizoval Em. Š. Petr, v letech 1995-1998 proběhla rekonstrukce nástroje varhanářem Václavem Šlajsem. Nedostatek financí na rekonstrukci způsobil, že nástroj je v současnosti hratelný s velkými obtížemi. Traktura je gumová, chod je těžkopádný, při hře s manuálovou spojkou už jde o šlachy. I zvukově jsou v Přešticích rezervy, na tak veliký prostor by si zasloužili lepší nástroj. Místní varhaník se o nástroj i o kůr stará vzorně, na stěnách visí prosklené schránky s výstavkou místních nálezů varhanních "vykopávek".

Schylovalo se k večeru a tak jsme se rozjeli k našemu zázemí do fary v Myslívi. Večer jsme strávili opékáním buřtů a hlaholem s doprovodem dvou Heligonek. Druhý den ráno jsme pak pospíchali rozlepit oči, abychom zahráli na ranní mši svaté v místním kostelíku Narození Panny Marie. Ještě před bohoslužbou byla provedena dělba práce a na výkonu jsme se tak podíleli všichni.

V Myslívi na kůru stojí nástroj postavený kolem roku 1890 Matějem J. Wünschem, se smutným osudem a snad světlou budoucností. Tak jako v mnohých jiných malých farnostech, i zde se objevili kočovní varhanáři, kteří slíbili za levný peníz opravit poruchové varhany. Nástroj z kostela odvezli a nic se nedělo. V Myslívi měli alespoň to štěstí, že se jim podařilo po několika letech dosáhnout návratu zbytků varhan zpět na kůr. Pedálová vzdušnice je nekompletní a nezapojená. V době naší návštěvy zněl pouze Principál 8´, Salicionál 8´ a Oktáva 4´, ostatní řady nejsou osazené a jsou složeny v krabicích na kůru. Varhany mají i přes značný dispoziční handicap roztomilý zvuk, o zdejším principálu by se mohly skládat básně! Nahrávku jsme bohužel v zápalu hry nepořídili.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku stojí na místě domu, kde se tento světec narodil. Na jeho kůru je nyní instalován nástroj s dvěma manuály, 16 rejstříky a s kuželkovou vzdušnicí. Autorem varhan je českobudějovický varhanář František Šurát. Nástroj má silně intonovaný pedál (však je to poutní kostel) a zajímavé barvy v manuálech. Poněkud komicky působí indikace zapínání rejstříků při otáčení crescendového válce, kdy štítky se jmény rejstříků vykukují z "akvárka" v hracím stolu. Nástroj je až na menší problémy se spojkami v dobrém stavu, zasloužil by si stálého varhaníka, kterého teď v Nepomuku nemají. Krátce si ho můžete poslechnout zde.

Na Přesanickém náměstí u budovy arciděkanství stojí starobylý trojlodní gotický kostel sv. Jakuba Většího. Ušlechtilá architektura stavby kontrastuje s nástrojem na zdejším kůru a to zejména s jeho technickým stavem. V roce 1958 zde postavila varhany firma Organa z Kutné Hory. Mají 20 rejstříků na dvou manuálech, v letech 1999 - 2001 je opravil varhanář Václav Šlajs. Nástroj málo hraje a tím strádá, během náší návštěvy některé rejstříky nehrály, jiné hrály až moc. Celkem zajímavá dispozice se pere s nezajímavou intonací hlasů a podivnými vlastnostmi traktury. Varhany by stejně jako ty předešlé potřebovaly pravidelný provoz, aby se zamezilo jejich stárnutí. Toto je krátký záznam.

Tím jarní výlet 2011 zkrácený o jeden den skončil, rádi jsme poznali další nástroje. Veliké díky patří Janě Vopalecké a Báře Zdráhalové, které se věnovaly jeho precizní přípravě. Varhanám zdar!